Tereza Brdečková

Tereza Brdečková
Tereza Brdečková
Narození	10. února 1957 (67 let); Praha ; Československo
Povolání	překladatelka, novinářka, spisovatelka, scenáristka a filmová režisérka
Alma mater	Akademie múzických umění v Praze
Období	1976–
Ocenění	Novinářská křepelka (za rok 1994)
Manžel(ka)	Jiří Dědeček
Děti	Viktorie Dědečková; Antonie Dědečková
Rodiče	Jiří Brdečka
	multimediální obsah na Commons
	citáty na Wikicitátech
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tereza Brdečková (* 10. února 1957, Praha) je česká spisovatelka, scenáristka, a filmová publicistka, dcera scenáristy a režiséra Jiřího Brdečky. S manželem Jiřím Dědečkem vede od roku 2013 rodinné nakladatelství Limonádový Joe zaměřené na ilustrované knihy a filmovou literaturu.

Životopis

Roku 1976 maturovala na pražském Gymnáziu Jana Nerudy, poté vystudovala obor střihová skladba na FAMU (1977–1982).

Po revoluci pracovala jako dramaturgyně Filmového studia Barrandov (1990–1992). V roce 1992 byla programovou ředitelkou MFF Karlovy Vary. V letech 1999–2003 byla programovou ředitelkou, později (2004–2006) hlavní dramaturgyní Febiofestu.

V roce 1995 obdržela cenu Českého literárního fondu Stříbrná křepelka za nejlepší kulturní publicistiku. Její novinářská práce byla spjatá především s Týdeníkem Respekt, s Lidovými novinami, Českým rozhlasem a Radio Suisse Romande. Přispívala do novin a časopisů Cinema, Český deník, Film a doba, Hospodářské noviny, Literární noviny, Nová Přítomnost, Pražský deník, Prostor, Scéna, Tvar. Opakovaně zasedala v porotě mezinárodní kritiky FIPRESCI na festivalech v Cannes, Berlíně, Locarnu a dalších.

V České televizi letech 1996–2012 natáčela s režisérem Zdeňkem Tycem cyklus Ještě jsem tady, rozhovory s podtitulem Tereza Brdečková hovoří s lidmi, kteří mají víc za sebou než před sebou.

V letech 2012–2016 zasedala jako radní Ve Fondu kinematografie. Od roku 2017 působí jako kmenová pedagožka na FAMU, obor scenáristika a dramaturgie.^[2]

Její nejznámější prací je velkorozpočtový televizní seriál Bohéma o českých hercích a filmařích v době Protektorátu a v raných padesátých letech.

Literární dílo

V literatuře i ve filmu se Brdečková zajímala vždy o propojení faktů a fikce, o vzájemné vztahy magického a konkrétního, o postavy lapené v tenatech dějinných zvratů.

Scénáře

1995 – Zrcadla pro Valdštejna (spoluautor Otakar Votoček)
2001 – Toyen, režie Jan Němec
2004 – Muž a stín, režie Dušan Klein, TV film
2013 – Donšajni, režie Jiří Menzel
2014 – Lucerna (dokumentární TV seriál v koprodukci s Francií, režie Joel Farges)
2017 – Bohéma (TV seriál), režie Robert Sedláček^[3]
2017 – Universum Brdečka, režie Miroslav Janek
2017 – Anežka (v developmentu)

Literatura

Beletrie

Sobecký itinerář (1993)
Listy Markétě (1996)
Šahrazád a král (2000)
Učitel dějepisu (2004)
Toyen (2005)
Slepé mapy (2006)
Alhambra (2010)
Zrcadlo Serafina (2016)^[4]

Literatura faktu

1990 – Gérard Depardieu, ČFU Praha
1990 – Jan Špáta: dívej se dolů, společně s Janou Hádkovou
2005 – Ještě jsem tady
2013 – Jiří Brdečka
2015 – Jiří Brdečka, Life, animation, magic
2022 – O Janě a Zdenkách kolem Jana Wericha

Politické aktivity

V roce 2004 kandidovala ve volbách do Evropského parlamentu jako nestranice za Cestu změny (na 5. místě společné kandidátky Unie liberálních demokratů).^[5] Do zrušených parlamentních voleb na podzim 2009 byla nominována na 2. místě středočeské kandidátky Strany zelených.^[6]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c Slovník české literatury po roce 1945. Ústav pro českou literaturu AV ČR. Dostupné online. [cit. 2023-07-07].
↑ doc. Mgr. Tereza BRDEČKOVÁ. sp.amu.cz [online]. AMU [cit. 2023-07-12]. Dostupné online.
↑ Když byly filmy veselejší než skutečnost – minisérie Bohéma. ofilmu.wordpress.com [online]. 2018-10-18 [cit. 2023-07-12]. Dostupné online.
↑ Zrcadlo Serafina. limonadovyjoe.com [online]. [cit. 2023-07-12]. Dostupné online.
↑ Volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky ve dnech 11.06. – 12.06.2004: Přednostní hlasy pro kandidáty. Volby.cz [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-07-12]. Dostupné online.
↑ MAŇOUR, Igor; RAJLICHOVÁ, Eva. Zelení vybírali kandidáty pro předčasné volby. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2009-08-01 [cit. 2023-07-12]. Dostupné online.

Literatura

Kdo je kdo = Who is who: osobnosti české současnosti: 5000 životopisů. Příprava vydání Michael Třeštík. 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 59.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Tereza Brdečková na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Tereza Brdečková
Osoba Tereza Brdečková ve Wikicitátech
Z. Malá, Slovník české literatury po roce 1945: Tereza Brdečková
Tereza Brdečková: Všichni jsme neúspěšní amatéři – rozhovor v Týdeníku Rozhlas, 7. 4. 2003
Tereza Brdečková: Cítím potřebu vrátit se k tradici české ilustrace, Literární noviny 11.2. 2017
Přehled vydaných knih v nakladatelství Argo
Tereza Brdečková ve Filmové databázi
Blog Terezy Brdečkové na Aktuálně.cz

[7899235eaadf83f370e8b0d3eb4b05f970f64cb6-1] Slovník české literatury po roce 1945. Ústav pro českou literaturu AV ČR. Dostupné online. [cit. 2023-07-07].

[2] . Mgr. Tereza BRDEČKOVÁ. sp.amu.cz [online]. AMU [cit. 2023-07-12]. Dostupné online.

[3] Když byly filmy veselejší než skutečnost – minisérie Bohéma. ofilmu.wordpress.com [online]. 2018-10-18 [cit. 2023-07-12]. Dostupné online.

[4] Zrcadlo Serafina. limonadovyjoe.com [online]. [cit. 2023-07-12]. Dostupné online.

[5] Volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky ve dnech 11.06. – 12.06.2004: Přednostní hlasy pro kandidáty. Volby.cz [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-07-12]. Dostupné online.

[6] MAŇOUR, Igor; RAJLICHOVÁ, Eva. Zelení vybírali kandidáty pro předčasné volby. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2009-08-01 [cit. 2023-07-12]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]